Založit webové stránky nebo eShop

MOJI KONÍCI

 
 
Jezdectví - teorie
Stupnice vzdělání jezdce:
K dosažení harmonie mezi koněm a jezdcem musí oba projít výcvikem. Platí zásada, že pro nezkušeného jezdce potřebujeme "jako učitele" zkušeného koně.
 
Při jezdeckém výcviku jezdec můsí poznat, naučit se a vycítit 4 zásady :
1) sed jezdce
2) dávání pomůcek
3) jezdecký cit
4) působení jezdce
 
  1)  SED JEZDCE
Pro začátečníka je to nový pocit. Proto se začínají učit na lonži aby pochopili pohyb koně. Cvičitel je učí už od začátu nenásilnému sedu. Který se sekždou hodinou lepší. Jezdec se stává uvolněnějším a jde s pohybem koně. Pokud to umí, začíná se učit dávat jednotlivé pomůcky.
 
   2) DÁVÁNÍ POMŮCEK
Jezdec je schopen dávat nezávisle na svém pohybu pomůcky holení, sedem a otěží. Každé té pomůcce by se měl věnovat zvlášť a pak je pomalu kombynovat.. Jezdec je schopen poznat jakou pomůcku má kdy dát, aby to koník chápal správně..
 
  3) JEZDECKÝ CIT
V průběhu výcviku se sed jezdce stává samozřejmím a dávání pomůcek se stává reflexem. Pro výborný jezdecký cit je nejlepší, aby jezdec jezdil i na jiných koní a tam se ukáže co umí či neumí... A dobrý cvičitel chybi vidí a snyží se je vysvětlit a odstranit.
 
 
Takže jezděte co můžete......  :-)
Stupnice vzděláví koně:
 Jestliže mluvíme o "výcviku koně", nemysmíme si pod tím představovat jeho vycvičení. Mnohem více znamená systematickou gymnastiku, při které jde o to, abychom u koně rozvíjeli jeho pžirozené možnosti, se zřetelem na jeho psychycké a fyzické vlastnosti, a vychovali z něj poslušného, příjemného a všestranného jezdeckého koně.
 
 
Požadavky výcvikové škály, její závažné nedostatky a chybějící souvislosti z ní dělají spíš návod k použití nadmíru talentovaného koně ( s cílem uspokojit rozhodčí ) než skutečný výcvikoví plán. Proto systém vede ke skutečnosti tak často k používání donucovacích prostředků, které zlomí hodně koní. Tato bilance by vlastně měla podnítit panující drezurní nauku k tomu, aby se pěkně prosadila a svou úlohu napsala znovu. Více je napsáno v sekci Výcvik pro pokročilé.... Jízdárenské cviky: Pro začátečníky mají funkci "seznamování se s koněm a rovnováhou". Začátečník se učí, jak zacházet se svým těžištěm a tím pádem jak ovládat koně. Podporují jezdcovu rovnováhu a zvyšování jeho schopnosti se soustředit na práci s koněm. A samozřejmě utužuje jezdci jeho sebevědomí (,že se přestává bát, že třeba spadne). Pro pokročilejší je to spíše pro srovnání sedu. A pro koně jsou snad více důležité než pro nás. Těmito cviky se koník ohýbá, uvolňuje a zlepšuje se prostupnost = takt (jaké tempo ve všech třech chodech), kmih (klus, cval - posuvná síla ), uvolnění (pravidelnost pohybu,uvolněnost hřbetu),přilnutí (ochota koně přijmout udidlo), narovnání (od přírody je kůň křiví, proto se musí naohýbat na obě strany,pak bude "rovný"), shromáždění (větší ohnutí kyčlí, největší váha na zadních). Kůň má přirozené těžiště "na předních nohou". Výcvikem se těžiště mění "na všecky čtyři". Pokud koníka trénujeme na drezuru, měmí se mu těžiště "na zadní". Jednotlivé cviky se provádí do té doby než cvičitel řekne. Malý kruh a změny směru se provádí pouze jednou. Pokud jezdí na jízdárně více koní, cvik provádí ten, co je před polovinou krátké stěny (před písmeny A a C)
 
Na dlouhé stěně jednotlivé rozměry mezi písmeny - 60x20 - 6,12,12,12,12,6 metrů - 40x20 - 6,4,10,10,4,6 metrů.  
 
 
Další povely pro více jezdců na jízdárně.
Velký kruh a každý druhý přímo = rozdělení koní po celé jízdárně.
Oba kruhy přímo a kruhy změnit. Jezdci se vždy míjí po vnější ruce.
 
 
 
Velký kruh - koník je  součástí kruhu. Ale jen některé části koně jsou více ohebné jako je krk a část trupu. Bedra a kříž je srostlá. Takže ohýbání v žebrech je nesmysl. Prohnutí či ohnutí můžeme pocítit pouze v jedné fázi chodu koně. A to když v kroku je vnitřní přední hoha na zemi, v klusu to samé. Koníček se vlní jako ryba. Ve cvalu je pohyb jako když plave delfín. Takže,koníček  je přistaven dovnitř, vnitřní noha je na podbřišníku (okolo ní se koník otáčí) a venkovní za podbřišníkem (koníka rámuje, aby nevypad z kruhu). Váha je na obou sedacích kostech. Sedíme rovně a vnitřní rameno je lehce natočeno dozadu. Průměr - 20 m.
 
 Diagonálou změnit směr - od písmene F do písmene H, nebo z M do K. Míjí se stávající venkovní ruka. Pokud jsme v lehkém klusu v X si přesedneme.
Obloukem změnit směr - koníka přistavíme, vnitřní noha je na podbřišníku venkovní za podbřišníkem. Průměr oblouku - 6,8 a 10 m.  
      
V kruhu změnit směr - je to malé e S íčko vně kruhu.
Malý kruh - přistavíme koníka, vnitřní noha na podbřišníku, venkovní za. Průměr - 6,8 nebo 10 m. Záleží též na šikovnosti a velikosti koně, jaký průměr zvolíme. Poník samozřejmě zvládne i menší, než je 6 m.   
 
 
Kruhy zmenšit -  Koník je přistaven dovnitř kruhu a venkovní otěž je přiložena na krku koně. Vnitřní noha je na podbřišníku a venkovní za. Venkovní holeň tlačí koníka dovnitř.  
Kruhy zvětšit - stejné jako u "kruhy zmenšit" - ale teď tlačí ta vnitřní a né venkovní. Kruhy zmněnit - před středem X koníka pomalu narovnáme a za středem přistavíme na druhou ruku. Nohy a váha se též mění. Vzdálenost cca 1 m. Pokud se míjíme s jiním koněm, tak po stávající vnější ruce. 
 
Od stěny ke stěně - jezdíme max. 5 m, minimálně však 2,5 m od stěny.
Vlnovka o třech obloucích - pokud jede více koní jezdíme max. 2 metry od protější stěny.
 
Středem jízdárny - může být beze změny směru jízdy nebo se změnou
Půl jízdárny - beze změny směru nebo se změnou směru
 
 
Pokud je na jízdárně více jezdců tak se míjí :
o změna směru (diagonála, kruhy, ...) po stávající venkovní ruce. o pokud jdou proti sobě tak se míjí po levé ruce. Přednost na stěně má vyžší chod.
 
 
 
Základní chody koně, sed a pobídky do jednotlivích chodů...
Sed : Jezdec sedí rovně a kolmo k zemi. Sed je uvolněný, sedíme na obou sedacích kostech a vždy jdeme s pohybem koně,  koukáme vždy ve směru jízdy daleko před sebe NÉ na zem nebo na uši koně.
Ruka je  nad kohoutkem a přizpůsobuje se pohybu huby koně (né v koni, ruka se pak stává nepružnou a těžkou) a dál od sebe (koni se lépe přispůsobíme a naopak). Pěst je lehce otevřena, palec a ukazováček drží pevně ostatní prsty lechtají koníka v hubě (né pravá levá ale najstejno). U začátečníků, kteří sedí na koni poprvé je lepší když drží otěž pevně, která ,radši, je připnuta k obnosku, abychom si koníka nestupili...  Ramena jsou uvolněná a předloktí též. Jezdec dodržuje kolmici RAMENO - KYČEL - PATA. Koleno se  vnitřní částí lehce opírá o sedlo - NETLAČÍ silou - pata je prošlápnutá, špička boty směřuje max. 45° od koně a kotník je pružný, né křečovitý.
 
K R O K  
Čtyřdobí chod, kdy koník vychází zadní nohou. První se zvedá zadní levá, pření levá, zadní pravá, přední pravá. Holeně máme lehce přiložené. Pobídka ze zastavení : Uvolněný sed, holeň lehce zmáčkne koně , ruka  nabídne otěž  (o nepatrný kousek se posune za hubou koně.) Zádrž z klusu či cvalu : Ruka se přestane hýbat s koněm a jde lehce nahoru,  lehce se zakloníme a vzpřímíme, holeň je lehce přiložená. Nepobízíme stále a zběsile - koníka tím otupíme a nebude postupem času reagovat vůbec.
                     
 
 
K L U S
Dvoudobí chod. Kdy koník zvedá a pokládá nohy diagonálně. Tzn. pravá zadní a levá přední jsou nazemi a levá zadní a pravá pření jsou ve vzduchu a obráceně.
V klusu pobízíme v momentě kdy si sedneme do sedla  a to lehkým dotknutím NÉ KOPÁNÍM PATOU (v lehkém sedu) nebo v rytmu koně (v pracovním sedu).
Pobídka do klusu je stejná jako ze zastavení do kroku.
Zádrž je též stejná jako z kroku do zastavení.

Jezdec buď sedí = pracovní klus - koník jde pomaleji.

Nebo vysedává = lehký klus - koník jde rychlejí.

Prodloužený klus - koník prodlouží krok, víc natáhne přední nohy, prodlouží svůj rámec tzn. že přední noha kdy je na zemi je rovnoběžná se zadní co je na zemi.

Vysedávání - v rytmu koně - když má koník přední pravou na zemi jezdec sedí a když jí zvedne, jezdec se lehce nadzvihne. Nedrží se přitom křečovitě kolenem, ale stoupne si do třmenů a lehce prošlápne patu, holeň je stále na svém místě. Zadek jde nepatrně nahoru a kupředu. Sedáme si podsebe, né dozadu do sedla.Na jízdárně sedíme vždy na vnější nohu....

                      

C V A L
Třídobí chod. Začíná zadní levá, pak jde současně zadní pravá a přední levá a končí přední pravá = cval vpravo a obráceně, pak je to cval vlevo 
nacválání podle FN =  vnější holeň  rámuje a aktivní je vnitřní holeň; sedíme na vnitřní sedací kosti ( šikovný kůň to zvládne, ale..) sice takhle koník nacválá, ale "nevezme" vás hned zádama, není vyklenutý a táhne do otěže (je na předku což je nežádoucí, páč se přetěžuje vnitřní lopatka), kdežto u správného nacválání (tedy že vnější holeň je aktivní a vnitřní se přidá, jezdec sedí na vnější sedací kosti) se kůň vyklene hned a pěkně nese.
Pobídka - pokud chceme nacválat v pravo - kůň je přistaven k pravé ruce, pak pravá noha jde na podbřišník, sedíme na levé sedací kosti a levá holeň je aktivní za podbřišníkem (aby koník přesunul váhu na venkovní zadní a tím správně vykročil), vnitřní  holeň pak dá signál aby koník nacválal. Zhoupneme se v pánvi odzadu kupředu,ale přitom se nehneme z nejhlubšího místa sedla, ,,NEVYTÍRÁME SEDLO" (je to nenápadný pohyb).  Ruka jde nepatrně za hubou koně. Sedem pak koně pobízíme pánví odzadu kupředu,ale zůstáváme v nejhlubším místě sedla a holeň je stále lehce přiložená. 
 Buď sedíme = pracovní cval, nebo si lehce stoupneme do třmenů = lehký cval (stehení sed), prodloužený cval - koník natáhne krok, shromážděný krok - koník dá více energie do vznosu od zádě, je podsazen..  
                    

T R Y S K

Čtyřdobí chod. Po zrychlení ve cvalu, kůň rozloží krok, kdy jde zadní levá, zadní pravá, přední levá, přední pravá. Můžeme ho vidět při dostizích.

C O U V Á N Í

Dvoudobí chod - není pro koně přirozený, učí se ho.

pobídka - ruce zvednout a lehká zádrž otěží ( postupem času bude stačit pouze sevřít prsty v pěst) , sedem se lehce zakloníme. Pokud koník nikdy necouval, začíme ho to učit ze země poklepáním bičíku na plec.

S K O K Y

Necháme se vést  koněm. Jakmile se předníma nohama odlepí od země stoupneme si do třmenů (do paty,né na špičku -  pak se zvedá pata a sed se stává nepružným) do  lehkého sedu. Koukáte dopředu ve směru jízdy. Ruka jde za hubou a asi do poloviny hřbetu krku koně. Za překážkou se vracíme zpět do sedla. Nesmíme zapomenout za překážkou pobídnout, koník se za překážkou nesmí zastavit či snížit ruch. Pokud je dobře vycvičen sám bude pokračovat...

  


Chov koní... pastevní odchov - koně jsou po celý rok venku, mají k dispozici přístřešek a zdroj vody. Většinou se tak chovají  chovné kobyly s hříbyty.   stáje  boxy - 3,2 x 3,5 m ; výška zástěny 1,2m dřevěná a 1,2 mříže; strop výška 3-3,5 m  štonty (stání) - 3,2 x 1,7 m  ; výška zástěny 1,2 m dřevěná ; strop výška 3-3,5 m porodní boxy - 4 x 4-6 m  volné stáje - vetší než 5 x 5 m ; strop výška 5 m pro snadnou manipulaci při měnění podestýlky či krmení. povrch - dříve udusaná hlína. Dnes dřevo,guma,pálené cihly. Beton je nevyhovující. Teplota 17°C a 70% vlhkost. V létě max. 21°C v zimě min. 7°C podestýlka : hobliny, sláma, papírové útržky, ....... Koně místujeme x vyklízíme NEKYDÁME kydat je od slova kejda = prasečí lejno      
 
Krmná dávka :  Počítá se podle druhu práce 
                            - pracovní klid
                            - lehká práce ( 8 h práce v kroku s přestávkamy)
                            - střední práce (3 h práce v kroku a klusu s přestávkamy)
                            - těžká práce ( 2 h a déle práce v kroku, klusu a cvalu)
  •   hmotnost koně

Ke stanovení potřebujeme krmivářské tabulky.

Nejprve stanovíme krmiva ktrerýma budeme krmit. (seno,sláma,zel.píce,oves,krm.mrkem,nebo jiná krmiva - vit.,otruby,granule,lizy....)Potom je najdeme v tabulce a výnásobíme námi stanovenými dávkami (např. seno 6kg,oves 3kg,sláma 2kg,....)

Vždy si musíme podřídit potřebám koně. Některí koně jsou hůře krmitelný,proto musíme krmnou dávku trochu zvýšit. A jsou koně dobře krmitelný a krmnou dávku trochu snížíme.

Vždy musí být dostatek vody - 30-80 l / kus / den

Krmíme jenlépe 3x deně. Podle času práce určíme poměr.

Pokud koník pracuje ráno pak dostane 30% (R)- 20% (Dop.) - 50% (več.) krmné dávky. Pokud odpoledne, přehodíme poměr ráno x večer. Mezi večerním a raním krmením by měla být max. doba 12h. Koni tak zaručíme, že nebude prpět vředy.... Samozřejmě jimi může trpět i dobré krmení a to stresem ze závodů, nového prostředí nebo vztahem kůň x člověk, kůň x kůň.....

příklad :

 

Krmná dávka pro koně 600kg,lehká práce - letní období
krmivo                       kg/den

 seno luční

8-10
travní porost 30-40
oves 2-3
krmná sláma 3-6
granule,min.krm cca 2kg ;podle návodu

 

krmiva máme :

  podle původu:

  • rostlinná
  • živočišná
  • minerální

 podle množství živin:

  • jadrná - statková : jako hlavní produkt - oves,ječmen,kukuřice
                  - průmyslová : vznikají jako vedlejší produkt - otruby,extrahované šroty,melasa
                 - krmné směsi
  • objemná - suchá (seno,sláma) a štěvnatá (tráva,..)

podle převažujících živin:

  • sacharidická
  • bílkoviná
  • minerální,vitamínové přípravky

podle místa výroby:

  • statková
  • průmyslová

 

  Koně pravidelně odčervujeme a to po 6-9 týdnech a vždy jiným druhem(značkou). Pasta x granulát. Různé cenové relace. Je občas dobré koni koupit kvalitnější pastu....

 


 

Péče o pastviny:

Jaro :vláčení, bránování (železo ve tvaru obdélníku a naspod jsou ostré hroty které uhrabují suchou trávu a rozčísnou i drny), mulčování (zařízení tažené traktorem - nože v řadě nasekávají drn a zbylou useklou trávu zarejou do země, takže se tím pohnojí), hnojení dusíkem nebo směsí.

Léto : sbírání koblih, hrabání zbylého listí

Podzim : hnojení močkou, kravskou mrvou (lejno), zasívání vydupaných holin

 


 

 Péče o srst:

Není to nic těžkého. Začínáme čistit gumovím hřbílkem od hlavy přes břicho, záda po zadek a končetiny (na těch opatrněji a jen pokud je to nutné), gumové hřbílko koně zbaví hrubé špíny. Pak pokračujeme s kartáčem s dlouhým chlupem a pak s krátkým a přírodním (ze žíní) chlupem. To koníka zbaví prachu.....

      Péče o kopyta :

Každý den samozřejmě. Kopytní háček a nadruhé straně je rejžáček, kterým kopyto dočistíme. Je dobré kopyto mazat. Nyjvětčí účinek má mazání zespod kopyta, kdy vazelínu či olej vetřeme. Kopyto můžeme mazat i napovrchu, ale má to pouze estetický efekt a nemažeme až ke korunce.....

    Péče o hřívu a ocas:

Hřebínkem opatrně. Nejlepší je rýžoví kartáč. Pokud koník má jemné žíně, raději prohrábneme jen prsty či jemnějším kartáčem. Pokud má koník hustou hřívu, taj ji v létě protrháme. Stříhání je jen estetické a koni spíše vadí, páč nemůže odhánět mouchy a v zimě je mu zima.... Teda pokud to není koník celoročně zavřený ve stáji a chodí jen do kryté jízdárny 


 
  Zootechnický postoj:
 o   Pro focení, na přehlídkách či výkonostních zkouškách.
 o   Koník by měl stát tak, aby byly vidět všecky končetiny  (viz obr.)
 o   Předvádějící by měl být v jezdeckém oblečení (sako/košile,bílé jezdecké kalhoty, jezdecká obuv)
Vykročí pr.noha na které se otočíme doprava a levou zakročíme, koně držíme 10cm pod hubou jednou rukou, koně srovnáme tak jak má stát. Po ukončení levá jde k pravé a znovu vykročí pravá, otáčíme se ke koni a levá jde k ní. Vykročíme pravou a jdeme....
Na otočce koně naklušeme, nesmíme mu vadit v hubě a 
musíme běžet stejnou nohou jako kůň (aby to vypadalo..)
 
 
TOPlist